Narodil se 27. května 1919 v Brně, zemřel 6. září 2006 v Itálii. Český malíř, grafik a typograf. Studoval na škole uměleckých řemesel v Brně a na AVU v Praze (1945 – 47). Maloval zprvu plošná zátiší a portréty, ve kterých se projevoval silný cit pro barvu. Zajímaly ho moderní světové umělecké směry, zvl. fauvismus, odmítal tvořit ve stylu socialistického realismu a již od 50. let se orientoval na abstraktní umění (lyrická abstrakce). V roce 1955 se zúčastnil výstavy „Jedenácti“ v Arsu, kde kromě něj vystavovali i Robert Piesen, Richard Fremund, Karel Vysušil a další. Výstava, kterou zahajoval František Dvořák, byla oficiální kritikou odsouzena pro „formalismus“. V roce 1957 založil Ladislav Dydek Skupinu Máj 57, v níž kolem sebe soustředil malíře stejných uměleckých názorů – Roberta Piesena, Richarda Fremunda, Jitku Kolínskou, Andreje Bělocvětova, Jiřího Martina a další. Většina těchto umělců vystavovala již na výstavě „Jedenácti“. Koncem 50. let byl členem Skupiny G.
V 60. letech se vedle malby Dydek věnoval tvorbě filmových plakátů a knižní grafice. Roku 1969 emigroval a usadil se v severní Itálii u Gardského jezera. V Itálii dále rozvíjel abstraktní malbu, ovlivněnou surrealismem, ve které měla hlavní roli barva, charakteristická je barevná vyváženost jeho obrazů. Vytvářel i barevné vitráže a mozaiky.
Jeho díla jsou kromě českých sbírek hlavně v Itálii, Švýcarsku a Německu. Od roku 1995 bylo Dydkovo dílo instalováno ve Florencii jako stálá expozice. Dydkovým přítelem byl karmelitánský kněz Angelo Ferruccio Coan, který získal velký soubor jeho obrazů, který byl v posledních letech přenesen do klášterního komplexu v San Felice del Benaco, na břehu Gardského jezera, poblíže místa, kde žil.
