Alena Kučerová

Česká grafička, narodila se 28. dubna 1935 v Praze. Studovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru profesora Antonína Strnadela. Kvůli své rodině, která byla minulým režimem vězněna, studium po politických prověrkách ukončila předčasně, diplom ale získala. V šedesátých letech patřila k umělecké skupině UB12, kam ji přivedla blízká přítelkyně Adriena Šimotová. Ačkoli v této době nemohla vystavovat, byla její práce známá v zahraničí, kam svá díla z Československa posílala, a kde také získala mnoho cen.
Podle Marie Klimešové můžeme kresby Aleny Kučerové vnímat v kontextu tzv. "nové citlivosti", která představovala do jisté míry protiváhu existenciálně laděnému informelu. Svým projevem byla blízká např. Jiřímu Balcarovi, Karlu Malichovi a Václavu Boštíkovi.
Mezi její nejznámější díla patří obrazy tvořené perforací bodů do povrchu, ze kterých vznikají abstraktní vzory, krajiny i portréty. Jako materiál pro perforaci využívala většinou plech, který byl pro Kučerovou dostupnější než grafické a tiskařské náčiní. V návaznosti na tuto techniku se věnovala i kolážím ze dřeva, hřebíků a plechu, kterými rámovala samotné perforované obrazy. V dalších polohách své tvorby se například obracela ke geometrii, popřípadě se věnovala zkoumání možnosti automatismu v grafice. Její tvorba je stylově, technicky i materiálově velmi pestrá, témata děl Aleny Kučerové jsou ale osobní a harmonická.