Umělecká technika dřevořezu je pravděpodobně nejstarší grafickou technikou a používá se dodnes. Ačkoli byly vyvinuty sofistikovanější způsoby tisku, dřevořez si stále zachovává přitažlivost. Neumožňuje sice tak jemnou šrafuru a tak dokonalou nápodobu malby, ale možná je to právě jeho omezení, obtížnost a kontakt s přírodním vzdorovitým materiálem, co tvůrce dodnes láká. Pokud Vás zajímá, jaký je rozdíl mezi dřevořezem a dřevorytem a chcete znát jejich postupy a uplatnění v českém i světovém umění, pak je tento článek psaný právě pro Vás.
Malířství krajiny je tradičním uměleckým žánrem, podobně jako portrét či zátiší. Je v dnešní době natolik zažitým pojmem, že si většinou ani neklademe otázku, kde a jak tento žánr vznikl a proč se právě krajina stala tak oblíbeným námětem malířů. Přitom to vůbec není samozřejmé. Může být krajina abstraktní? Z čeho všeho se skládá a co nám obrazy stromů a skal říkají o nás samotných? A je vůbec krajina něčím skutečným? Odpovědi neslibujeme, ale můžete očekávat řadu dalších otázek.
Do konce roku probíhá v Západočeské galerii v Plzni výstava věnovaná aviatice v české vizuální kultuře od 18. do 20. století. Nechybí tam samozřejmě ani díla Kamila Lhotáka, kterého námět létání provázel po celý život. Motiv balonu ve Lhotákově tvorbě je tématem stěží vyčerpatelným, ačkoli mu bylo věnováno množství slov. Stále přitahuje svojí zdánlivou naivitou a nekomplikovaností, která jako by do válečného období jaksi nezapadala. Plzeňská výstava je dobrou příležitostí pro připomenutí a zamyšlení se nad rolí ikonických balonu v Lhotákově tvorbě.
Radimský je jedním z klasiků české krajinomalby, je všeobecně známý především jako malíř, který pobýval v Giverny nedaleko Clauda Moneta. Přesto nebyl jenom tím „českým impresionistou“ a za světlem zalitými krajinami a lehce rozvlněnými řekami se skrývala dosti zajímavá osobnost. Kým vším byl Václav Radimský se dozvíte v našem článku.
