Alois Wachsman

Narodil se 14. května 1898 v Praze, zemřel 16. května 1942 v Jičíně. Český malíř, scénograf a architekt.
V letech 1917 – 1922 studoval architekturu na pražské technice (ČVUT) u profesorů Fanty a Engla, roku 1920 byl jedním ze zakladatelů skupiny Devětsil a v letech
1925 – 1928 studoval architekturu u Josefa Gočára na Akademii výtvarných umění. Od roku 1923 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes a od roku 1937 žil ve Dvoře Králové.
Jako malíř byl Wachsman zpočátku pod silným vlivem francouzského kubismu, později se jeho obrazy blížily surrealismu, ovšem s velmi osobitými poetickými náladami. Ke konci života maloval téměř realistické obrazy s náboženskými tématy, opět s charakteristickou poezií. Působil také jako ilustrátor a divadelní architekt pro Osvobozené i Národní divadlo. V letech 1927 – 1930 spolupracoval s Josefem Gočárem na návrhu kostela svatého Václava v Praze Vršovicích.
„Wachsman jako zakládající člen skupiny Devětsil sdílel se svými vrstevníky v první polovině dvacátých let 20. století výtvarné tendence magického realismu, primitivismu a nové věcnosti, aby postupně přešel k lyrickému kubismu a dospěl až ke svébytně pojatému surrealismu a realismu. Jeho sklon k bezprostřednímu výrazu, dadaistickému vtipu a improvizaci představoval jakýsi korektiv dogmatických teorií a manifestů, jichž byl zapřisáhlým odpůrcem. Umění Aloise Wachsmana bylo 'trochu jako sázka', bylo odvážné a vždy hluboce lidské".