Autoři a ceny

August Bedřich Piepenhagen

(1791 - 1868)
Sledovat

Narodil se 2. srpna 1791 u Frankfurtu nad Odrou, zemřel 27. září 1868 v Praze. Německý malíř, krajinář, žijící a tvořící v Praze. August Bedřich Piepenhagen byl malířským samoukem. Pocházel ze skromných poměrů, vyučil se u svého otce knoflíkářem a prýmkařem. Při tovaryšském vandrování po Evropě se dostal do Švýcarska, jehož krajinné scenérie na něj zapůsobily mocným dojmem a přivedly ho k autodidaktickým malířským pokusům. Pobýval v Curychu jen krátce u krajináře Johanna Heinricha Wuesta. V roce 1811 ho vandrování zavedlo do Prahy, kde již zůstal natrvalo – pracoval zde na Starém Městě jako tovaryš prýmkaře a knoflíkáře Jana Risbittera a po jeho smrti se oženil s jeho vdovou, s níž převzal i knoflíkářskou dílnu v průchodním domě čp. 436/I U železných vrat v Michalské ulici. S pražským prostředím záhy srostl a stal se oblíbeným a vyhledávaným výrobcem knoflíků, začal zde však také ve větším měřítku s malováním a brzy se stal i uznávaným malířem. Zde uskutečnil své první výstavy, zde se i oženil. Celý život měl co dělat, aby uživil svou rodinu, třebaže byl velmi prodávaným malířem a jeho krajiny, jichž za celý život namaloval velké množství, byly velmi oblíbené a kupované. Domohl se malbou slušného jmění a ve své letní rezidenci na Jenerálce u Prahy se přátelsky stýkal s malíři Josefem Navrátilem, Antonínem Mánesem, hostil také rakouského spisovatele Adalberta Stiftera; s nimi ho pojilo romantické vidění přírody.
Zaměřením byl čistý malíř-krajinář, který se ke svému umění dopracoval jako autodidakt. Jeho krajiny, romantické a náladové, byly u pražského publika velmi žádané. Jeho obrazy nebyly ovšem příliš drahé, staly se (a dodnes zůstaly) oblíbeným sběratelským artiklem. Adalbert Stifter, sám rovněž malíř krajin, jej ocenil jako výjimečného malíře.
Jeho krajinářské dílo i dílo jeho dcer vznikalo v době romantismu. Význam spočívá především v malířsky atraktivní, výjimečně početné a bohaté tvorbě otcově, dcery pak již jen pokračovaly v otcově odkazu. Nostalgie, citovost a nálada, obliba zřícenin a pitoreskních přírodních scenérií s roklemi, vodopády, zasazených často do soumraku či podvečerů, nokturna, krajiny před bouří s osamělými poutníky, to jsou charakteristické motivy a rysy jeho děl, v naprosté většině nemalovaných podle reálu; z empirického věcného popisu vycházel na počátku své tvorby.
Byl nejen velmi výkonný umělec, ale i zdatný obchodník. Specifikem jeho obchodní nabídky, svědčící o jeho podnikavosti, byly drobné studie obrazu, sestavené na panelech (archy se počtem od čtyř-pěti do patnácti-dvaceti návrhů, rozměrů od tří do dvaceti centimetrů), které (podobně jako vzorníky knoflíků) předkládal svým zákazníkům (nejen v Praze – rozesílal je i do jiných měst); ti si pak podle nich mohli vybrat motiv a velikost budoucího obrazu.

Dříve dražené položky

Horská krajina s bystřinou
olej na papíře, papír fixován na karton,60. léta 19. století
v 26, 5 ✕ š 20 cm
Signatura: ligaturou AP vpravo dole

Provenience: Přiložen znalecký posudek PhDr. Naděždy Blažíčkové-Horové | rámováno, rám a malba mírně poškozeny

Detail položky