Bohumír Jaroněk

Bohumír Jaroněk se narodil 23. dubna 1866 ve Zlíně v rodině barvíře a zemřel 18. ledna 1933 ve Zlíně. Studoval na Státní odborné uměleckoprůmyslové škole pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí a po jejím absolvování se hlásil na Uměleckoprůmyslovou školu ve Vídni, kam se však nedostal. Odešel nakonec do Kopřivnice, kde se uplatnil jako návrhář majolikové výzdoby, a dobrý řemeslný základ rozvíjel i během svých neobvyklých cest – dostal se do Pětikostelí v Uhrách a poté do fotoateliéru Strelisky v Budapešti, kde byl 7 let dekoratérem, kresličem a koloristou. Pobyt v Budapešti mu umožnil práci v předním káhirském salonu, v Egyptě působil 4 roky. Po této životní etapě začal cestovat a procestoval celou Evropu a část Orientu. R. 1896 se vrátil na Moravu a ve Valašském Meziříčí začal pracovat v ateliéru svých sourozenců. bratra Aloise. Od r. 1909 působila rodinná dílna Jaroňků v Rožnově pod Radhoštěm. Tam se sourozenci Jaroňkovi ještě více přiblížili ke kořenům valašské lidové kultury a vyvíjeli snahu zachovat a zachraňovat památky lidové architektury. To vedlo k založení Valašského muzea v přírodě r. 1925. Bohumír Jaroněk zemřel ve Zlíně a je pochován na Valašském Slavíně v Rožnově pod Radhoštěm.

Bohumír Jaroněk se zabýval především grafikou, ale zhotovoval i temperové návrhy nebo skici pro řešení gobelínů. V obdivuhodných dřevorytech zachoval jednoduchost, s jakou příroda ve spojení s lidovou architekturou tvoří jeden pohledový i citový celek, tvořil je otiskem až jedenácti desek s charakteristickou barevností (např. Valašský včelín). Celé Jaroňkovo dílo charakterizuje stylizovaně zjednodušená kresba, doplněná jen několika málo barvami, odvozenými z pohledu na přírodu.