Autoři a ceny

Bohumír Matal

(1922 - 1988)
Sledovat

Narodil se 13. února 1922 v Brně, zemřel 7. července 1988 v Doubravníku. Český malíř, jeden z nejmladších členů Skupiny 42. Patřil mezi významné představitele brněnské poválečné malby 20. století. K umění se dostal už jako mladík. V 10 letech se mladého Mirka Matala ujal jeho strýc učitel, který viděl jeho velký umělecký talent. Již tehdy mu začal kupovat větší plátna a olejové barvy, kde maloval monumentální realistickou faunu a flóru v nadživotní velikosti. V letech 1937–1942 vystudoval Školu uměleckých řemesel v Brně (prof. Emanuel Hrbek, František Václav Süsser).

Během roku 1942 byl jako dvacetiletý bez vědomí rodiny zatčen za protifašistickou činnost a deportován do pracovního tábora v Lohbrücku poblíž Breslau (Vratislav) v Dolním Slezsku. Až koncem října téhož roku mohl své manželce poslat z říše dodatečně vysvětlující dopis, z něhož vyplynulo, že byl zatčen, směl si vzít jen to nejnutnější a spolu s ostatními byl odvezen do tábora. Tam pracoval v řetězárně. Za celé tři roky byl doma jen dvakrát. Třikrát týdně rodině zasílal dopisy vždy doplněné tužkovou kresbou surrealistického ražení – celkem napsal na dvě stovky dopisů. Z Německa se vrátil v únoru 1945 s podlomeným zdravím.

Mirek Matal se stal nejmladším členem Skupiny 42, v jejímž rámci se seznámil s tvorbou Františka Grosse, Františka Hudečka, Jana Smetany, Jana Kotíka a Kamila Lhotáka. Rozvíjel také přátelské kontakty s Jiřím Kolářem, Jindřichem Chaloupeckým a básníkem Ivanem Blatným, který žil v emigraci ve Velké Británii, hudebníkem a básníkem Josefem Kainarem. Další z jeho přátel z Brna byl spisovatel Milan Kundera, který zůstal v Paříži. Kundera se marně pokoušel Matalovi několikrát uspořádat výstavu v Paříži, ale nepovedlo se obejít tehdejší totalitní režim. Jeho kamarád z dětství byl také spisovatel Bohumil Hrabal, který jezdil ke své babičce a dědečkovi do sousedství.

V roce 1946 vystavoval v Paříži s dalším mladými československými výtvarníky. Kde měl úspěch u Georga Braque, kam docházel studijně malovat a inspirovat se. Hned v následujícím roce se malíř dočkal samostatné výstavy, kterou mu uspořádal Klub výtvarných umělců Aleš. K nejčastějším námětům Bohumíra Matala patřil člověk a město, civilizace a industrializace – cementárny, papírny atd. První obrazy obsahovaly náměty vzducholodí, přístavů a ulic v dešti, postupně se jeho práce úzce propojila s programem Skupiny 42.

V průběhu 50. let založili Bohumír Matal společně s Jánušem Kubíčkem tzv. brněnskou skupinu později nazvanou Brno 57, ke které se přihlásili i další výrazní umělci – Pavel Navrátil, Josef Kubíček, Karel Hyliš, Vladimír Vašíček, Vladislav Vaculka, architekti Ivan Ruller, Zdeněk Řihák a Jan Novák (skladatel) a teoretici umění Zdeněk Kudělka a Petr Spielmann. Matalův ateliér na České ulici v Brně se stal místem setkávání a diskuzí. Po srpnových událostech 1968 však umělec začal ztrácet jistotu, zda mezi lidmi, kteří do ateliéru chodí, nejsou udavači.

Z Brna odešel v roce 1972 a usadil se v údolí řeky Prudké u Doubravníku, kde si postupně uzpůsobil starý mlýn pro účely ateliéru. V panenské přírodě nacházel klid pro výtvarnou koncentraci, ale i útočiště před sílícím tlakem komunistického režimu. Mlýn se stal oblíbeným místem setkávání jeho přátel z řad intelektuálů, herců a výtvarných umělců (Josef Císařovský, Adolf Kroupa, Ludvík Vaculík, Miroslav Horníček, Jan Kačer, Zdeněk Kudělka, Ludvík Kundera, Oldřich Mikulášek, Antonín Přidal a další).
Do popředí umělcovy tvorby vstoupil v té době zájem o pravoúhlý tvar a čistotu barevného tónu. Začal rozvíjet konstruktivisticky orientovaný cyklus obrazů nazvaných Přítomnost člověka, v němž vertikální konstrukce svírá barevné plochy.

Dříve dražené položky

Zátiší
olej na sololitu,1953
v 31,5 ✕ š 54,5 cm
Signatura: vpravo dole

rámováno, rám a malba mírně poškozeny

Detail položky
Z cyklu Hlavy
kombinovaná technika na papíře,1987
v 28, 5 ✕ š 20 cm
Signatura: vpravo dole

pasparta, zaskleno, mírně poškozeno

Detail položky