Narodila se 3. dubna 1898 v Hrušově, datum úmrtí není znám. Česká malířka a literární učitelka. Pseudonym:
E. B. Dušamír. Narodila se do rodiny důlního technika Bohumila Bláhy (*1867), který na Ostravsko přišel z Příbrami a jeho ženy Anežky, roz. Paskerové (*1868) ze Slezské Ostravy. Po vzoru staršího bratra Jaroslava se E. Bláhová stala učitelkou literních předmětů, vyučovala čtení a psaní na české obecné škole v Michálkovicích. Zde nastoupila asi ve školním roce 1920/1921. Definitivní učitelkou byla jmenována Okresním školním výborem ve Frýdku roku 1923 bez určení služebního místa. Roku 1929 jí byla udělena studijní placená dovolená pro školní rok 1929/1930 od 15. 11. 1929, a to patrně z důvodu studia u prof. Josefa Loukoty na Akademii výtvarných umění v Praze. Eliška Bláhová byla členkou Kruhu výtvarných umělkyň (volné sdružení uvnitř Ústředního spolku českých žen), spolek založen roku 1920. Věnovala se krajinomalbě i figurální malbě, v níž se zaměřila na kompozici, tematicky na ztvárnění dětí a dívek. V Mazáčově výstavní síni v Praze uspořádala samostatné výstavy v roce 1930 a 1937, v září 1947 vystavovala v rámci členské výstavy Kruhu výtvarných umělkyň ve Smetanově muzeu v Praze. Datum a místo úmrtí Elišky Bláhové neznáme.
Provenience: na zadní straně autorský štítek | rámováno, rám a malba poškozeny, místy krakeláž, původní stav
Publikováno: katalog Naslouchání, tvorba žen 1. poloviny 20. století, str. 19 | Vystavováno: Smetanovo muzeum v Praze, září 1947/Členská výstava kruhu výtvarných umělkyň | rámováno, rám a malba poškozeny, místy krakeláž, původní stav, katalog je součástí položky
