Narodil se 3. září 1895 v Praze, zemřel 9. května 1945 v Praze. Český kreslíř, karikaturista a ilustrátor. Pocházel z velmi chudých a skromných poměrů, jeho otec byl bankovním sluhou. Již v mládí se věnoval výtvarnému umění. Otec však chtěl, aby se stal bankovním úředníkem. Své středoškolské vzdělání (reálné gymnázium) nikdy nedokončil. Nakonec se v roce 1915 ve Vídni vyučil kloboučníkem a svému řemeslu se i zpočátku profesionálně věnoval. Během první světové války bojoval v řadách rakouské armády na Italské frontě. Jednalo se o autodidakta resp. o samouka, který neměl žádné formální umělecké vzdělání a jenž se zpočátku umělecké činnosti věnoval pouze příležitostně a ze záliby. Pohyboval se však často v uměleckém prostředí, které se v Praze za První československé republiky utvářelo mimo jiné také kolem některých pražských uměleckých kaváren – např. Union, Tůmovka či Národní kavárna.
V roce 1925 uveřejnil poprvé své politické kresby v Rudém právu.
V roce 1928 se začal plně profesionálně věnoval výtvarné činnosti. Kreslil především různé politické a propagační obrázky na plakáty, pro agitační letáky. Tvořil i karikatury a ilustroval knihy. Po celý jeho život se jednalo o silně levicově zaměřeného člověka, aktivně tvořil pro komunistický deník Rudé Právo, jakož i pro časopisy Avantgarda, Trn, Rozsévačka a Tvorba. V letech 1927 až 1929 působil jako pracovník agitačního oddělení předválečné KSČ. Od roku 1933 také pracoval pro další známé tiskoviny – Magazin dp resp. Družstevní práce, Svět práce, Literární noviny, Panorama. Jednu dobu také pracoval i jako odpovědný redaktor mnichovského časopisu Simplicus. Z jeho knižních ilustraci jsou nejznámější obrázky ke knihám od Emila Vachka, Vítězslava Nezvala, Karla Havlíčka Borovského, Jaroslava Seiferta.
Během 2. světové války za nacistické okupace byl zejména kvůli svým předválečným protifašistickým plakátům a karikaturám pronásledován fašistickým tiskem a dne 16. ledna 1945 byl zatčen pražským Gestapem na základě udání. Důvodem měl být jeho výrok, že "po válce bude Hitler vozit kolečko na stavbě Stalingradu". Vězněn byl v terezínské Malé pevnosti. Od dubna 1945 ležel se záškrtem a skvrnitým tyfem na táborovém úseků nemocných až do 5. května, kdy se podařilo jeho bratru ing. V. Bidlovi a MUDr. A. Markalousovi nechat jej převézt na pražskou Bulovku. Dne 9. května, na konci 2. světové války, zemřel v nemocnici na následky svého onemocnění, kterým se nakazil během epidemie tyfu při věznění v Terezíně.
nerámováno
nerámováno
