František Kupka

Narodil se 23. září 1871 v Opočně, zemřel 24. června 1957 ve Francii. Český malíř, ilustrátor, grafik a pedagog.
František Kupka se narodil jako nejstarší z pěti dětí v rodině notářského úředníka v Opočně. Své mládí prožil v Dobrušce pod Orlickými horami, kde se vyučil sedlářskému řemeslu, ale již tehdy maloval vývěsní štíty a obrázky svatých. Projevoval velký malířský talent, a proto na přímluvu rodinného přítele nebyl nucen věnovat se svému řemeslu a byl poslán nejprve do řemeslnické školy v Jaroměři (1886) a posléze na pražskou Akademii (1887). Zde studoval v ateliéru pro historickou a náboženskou malbu jako žák profesora Sequense až do absolutoria roku 1892, kdy odjel do Vídně. Ve Vídni na Akademii zůstal až do roku 1895, kdy byl poslán jako stipendista do Paříže. Během studií na École des Beaux-Arts se živil malováním plakátů, vyučoval náboženství a dokonce vystupoval jako spiritistické médium. Kolem roku 1903 se poprvé mezinárodně proslavil publikací svých satirických kreseb v pařížském časopisu L'Assiette au Beurre, do kterého přispíval v letech 1901 – 1907 a vytvořil i tři svá samostatná čísla – alba Peníze (francouzsky Argent),Náboženství a Mír. V roce 1914 odešel dobrovolně na frontu jako člen roty Nazdar, v bitvě u řeky Aisne byl raněn. Byl vyznamenán Řádem důstojníka Čestné legie a za své zásluhy v armádě získal hodnost kapitána. Pomáhal organizovat československé legie ve Francii, po návratu do Paříže, kde založil tzv. Českou kolonii, jejímž předsedou byl později zvolen.
Po válce byl jmenován profesorem pražské Akademie, na níž v roce 1920 také přednášel. Přednáškovou činnost pořádal později i v Paříži, kde vyučoval československé stipendisty. Mezi lety 1919 až 1938 byl Kupka podporován svým přítelem Jindřichem Waldesem, úspěšným pražským podnikatelem, který kupoval jeho obrazy.
Za svůj život uspořádal mnoho výstav a za svá díla získal mnohá ocenění. Většinu svého života strávil na pařížském předměstí Puteaux, kde také 24. června 1957 zemřel. Je pohřben v Paříži na hřbitově Père-Lachaise, v kolumbáriu, oddělení 87, schránka č. 22696.
Celé dílo Františka Kupky se do své konečné podoby utvářelo od prvopočátečního popisného realismu přes vlivy doznívajících malířských tendencí a směrů až ke konečnému vyústění do abstrakce.
Obraz Amorpha. Fugue à deux couleurs (ve sbírkách NG pod českým názvem Amorfa. Dvoubarevná fuga), byl první abstraktní obraz, který Kupka vystavil společně s obrazem Amorfa. Teplá chromatika na Podzimním salonu v Paříži roku 1912.
Samotná abstraktní tvorba Františka Kupky měla svůj specifický vývoj a zákonitosti. Šlo zde o zpracování tématu pohybu. Až do roku 1930 byly základem jeho nefigurativních obrazů realistické podklady, vrcholné období Kupkovy tvorby však představuje tzv. čistá abstrakce. Důležitou úlohu také sehrál Kupkův vztah k hudbě, vedoucí k rozvinutí výtvarného směru – orfismu.