Narodila se 9. května 1912 v Praze, zemřela 22. ledna 1994 v Praze. Významná česká malířka, ilustrátorka a grafička. Přes babičku Karolínu, rozenou Engelmüllerovou, byla spřízněna s významným malířem a také pedagogem (autorem učebnice Cesty k malířskému umění) - krajinářem Ferdinandem Engelmüllerem[5]. Druhým jejím prastrýcem byl divadelní kritik Karel Engelmüller, který celou rodinu často vodil do Národního divadla. Pozitivní vztah k přírodě si Ludmila Jiřincová vybudovala již jako dítě, také díky výletům do okolí Prahy, hlavně do Úval.
Zpočátku se Jiřincová věnovala typicky ženským tématům, přírodním motivům květin, zátiší a také krajinářství jižních Čech (namalovala přes 2000 obrazů). Pro Atlas léčivých rostlin (1951) vytvořila 120 akvarelů květin. Tyto její kresby vynikají čistotou výtvarného pojetí a zároveň vědeckou objektivností. Vytvořila velký počet grafických listů (víc jak 1200) a exlibris (přes 480), dále se věnovala ilustracím (cca 360 knih, např. sbírky J. Seiferta, K. H. Máchy, Karla Jaromíra Erbena), malbě a plakátové tvorbě. Využívala často litografii, dřevoryt, lept, nebo suchou jehlu, díky studiu v ateliéru a grafické dílně T. F. Šimona ovládala také méně obvyklé techniky, jakou byla mezzotinta. Objevovala zároveň nové možnosti, například litografii na asfaltu. Věnovala se také kreslenému filmu, nebo např. i známkové tvorbě. Svůj první ateliér si zřídila v roce 1939 v Karlíně (po M. Holém), nedaleko bytu svých rodičů. Další, větší, měla (včetně bytu) od r. 1940 v podkroví v Ostrovní ulici č. 30 v Praze. Ilustrovala často romantickou dívčí literaturu, a především poezii. Spolupracovala na vydávání bibliofilií, např. s Lyrou Pragensis. Vytvořila také kreslený (animovaný) film s názvem Slóvce M (1964), režírovaný J. Brdečkou.
Svými díly je Ludmila Jiřincová zastoupena ve sbírkách Národní galerie v Praze, Galerie hlavního města Prahy, muzea v Mělníku, v Kabinetu Ex libris Památníku národního písemnictví (pobočka v Chrudimi) a v moha dalších institucích, i soukromých sbírkách.
Publikováno: kniha Vladimíra Neffa "Královský vozataj", monografie L. Jiřincové (1991) Luboše Hlaváčka, č. 110 na straně 131 | Vystavováno: Galerie Václava Špály 1981, Galerie umění Karlovy Vary 1981, Západočeská galerie Plzeň 1981, číslo položky 57 | rámováno, autorská původní adjustace
rámováno, rám mírně poškozen, zaskleno antireflexním sklem
rámováno, pasparta, zaskleno UV antireflexním sklem
rámováno, pasparta, zaskleno, 83/200
Publikováno: č. soupisu 640 | rámováno, pasparta, zaskleno
rámováno, rám poškozen, pasparta, zaskleno
rámováno, pasparta, zaskleno, rám a papír mírně poškozeny, původní stav, 50/200
rámováno, pasparta, zaskleno
Provenience: zakoupeno v ateliéru autorky | rámováno, pasparta, zaskleno
Provenience: na zadní straně autorský štítek | Publikováno: Ivo Vojnović: Dubrovnická trilogie, Praha: SNKLHU, 1960 | rámováno, rám mírně poškozen, pasparta, zaskleno, původní stav
Provenience: současným majitelem získáno přímo od autorky | nerámováno
nerámováno, zažloutlý papír