Malvina Schalek

Narodila se 18. února 1882 v Praze, zemřela 18. května 1944 v koncentračním táboře v Osvětimi. Česko-rakouská židovská malířka. Narodila se v německy mluvící židovské intelektuální rodině v Praze.
Její neteří byla Lisa Fittko. Malvína navštěvovala školu v Praze a ve Vrchlabí, poté začala studovat umění na dívčí akademii v Mnichově, a poté pokračovala v soukromých hodinách ve Vídni, kde zůstala a věnovala se malbě ve studiu přímo nad Divadlem na Vídeňce (Theater an der Wien).
V červenci 1938 byla nucena uprchnout před nacistickou perzekucí a všechny její obrazy musely zůstat na místě. Později bylo nalezeno pouze asi 30 prací z tohoto období, z nichž dvě se nacházely ve vídeňském Historickém muzeu. Jeden z nich byl vrácen Malvíniným příbuzným na základě rozhodnutí Vídeňské restituční komise v roce 2006 v rámci reparace. Jednalo se o olejomalbu, portrét herce Maxe Pallenberga v téměř životní velikosti.
Malvína Schalková byla v únoru 1942 deportována do koncentračního tábora Terezín. Zde vytvořila více než 100 kreseb a akvarelů, zachycující výjevy ze života v táboře. Protože odmítla portrétovat jednoho z lékařů spolupracujícího s nacisty, byla v květnu 1944 deportována do Osvětimi, kde byla následně zavražděna.
Malva Schalek zemřela neprovdaná a bezdětná.
Její práce, zejména její kresby z Terezína, se vyznačují střízlivým realismem. Ředitel Uměleckého muzea v Baltimoru Tom L. Freudenheim v roce 1978 kresby popsal jako „snad to nejlepší a nejúplnější umělecké dílo, které přežilo holokaust“. Nalezení kreseb po osvobození tábora bylo jako zázrak. Dnes je většina z nich v umělecké sbírce Domu bojovníků ghetta v kibuci Lochamej ha-Geta'ot v Izraeli.