Marie Fischerová - Kvěchová

Narodila se 24. března 1892 v Kutné Hoře a zemřela 2. června 1984 v Černošicích. Byla to česká malířka a ilustrátorka. Studovala v Praze na Uměleckoprůmyslové škole, kde jejími profesory byli například Jakub Schikaneder či Jan Preisler, poté absolvovala roční studijní pobyt v Paříži u profesora Nandina na Colarossiho akademii . S vypuknutím první světové války se vrátila do Prahy, kde se 16. listopadu 1915 provdala za lékaře Jana Fischera. Díky manželovu povolání se dostala do prostředí nemocnice, kde vznikaly její první kresby novorozenců. V meziválečných letech byla vyhledávanou autorkou knih pro děti, po komunistickém převratu 1948 ji bylo zakázáno publikovat, i z důvodu jejího příklonu k tradičním hodnotám křesťanské společnosti a přirozené religiozitě řady jejích prací. Uchylovala se proto k portrétování rodinných příslušníků, přátel a známých. Kromě světa dětí byly malířčinou inspirací příroda, svoji zahradu a okolí rodinné vily mnohokrát zachytila v kresbách a akvarelech. Malířka velmi ráda cestovala, navštěvovala především etnografické oblasti Čech i Moravy, odkud přivezla mnoho skic lidových krojů. Za etnografickými reáliemi jezdili manželé Fischerovi i do zahraničí, na Slovensko, Podkarpatskou Rus či do Bulharska.
Je známá především jako autorka a ilustrátorka knih pro děti (především v nakladatelstvích B. Kočího, K. Kožíška nebo E. Fastra) či jako ilustrátorka knih jiných autorů (Babička Boženy Němcové, Broučči Jana Karafiáta) Věnovala se také figurální a portrétní tvorbě, namalovala řadu krajinomaleb, sgrafita pro dětskou opatrovnu ve Dvoře Králové, nástěnné obrazy pro školy, její kresby našly uplatnění i v oblastech užitého umění, objevují se na dopisnicích, propagačních tiskovinách, kalendářích či dětských hracích kostkách. Malířka vytvářela návrhy dětského oblečení a jídelních servisů, vystřihovací dětské panenky či vystřihovací lidový betlém. Inspiraci lidovým uměním uplatnila v desítkách studií lidových krojů či ilustracích lidových písní. Malířka se sama aktivně podílela na činnosti Zádruhy, družstva umělecké rukodělné výroby, pro které navrhovala především dětské svérázné oděvy. Za své dílo byla oceněná Zlatou medailí na výstavě dekorativních umění v Paříži roku 1925.