Miloš Ševčík se na narodil v roce 1939 jako první syn Marie a Graciána
Ševčíkových. Gracián Ševčík byl úspěšný klatovský obchodník, ale také
amatérský spisovatel, sběratel umění a obdivovatel přírody. Ve vile, kterou
nechal v předválečné době vystavět v Dolanech u Klatov, vybudoval rozsáhlou
knihovnu. V jejím prostředí psal a věnoval se korespondenci se soudobými
výtvarnými umělci i literáty. Na rozsáhlé zahradě domu se mimo jiné věnoval
pěstování vzácných suchomilných rostlin; Graciánův zájem o přírodu na sebe vzal
podobu popisu endemických rostlin z prostředí Švihovské vrchoviny, které
Dolany obklopuje. Výsledky svých přírodovědných výzkumů publikoval v časopise
Živa, nejprve sám později i se synem Milošem.
Otcův zájem o přírodu, výtvarné umění a literaturu měl na Miloše nepochybně
významný vliv, který se projevuje v intenzivním zájmu o kresbu a malbu,
Obdobně Miloše ovlivňilo i kultivované kulturní prostředí města Klatovy, ve
kterém Miloš později absolvoval gymnázium. Už v dětství a mladosti byl u Miloše
patrný mimořádný sklon ke kresbě a malbě. Rodinu však ve válečném a
poválečném období značně negativně zasáhl politický vývoj, Gracián Ševčík
pracoval od počátku 50. let jako účetní a Miloš nemohl, vzhledem ke svému
nevyhovujícímu rodinnému původu, nastoupit na vysokou školu hned po
maturitě, ale musel nejprve absolvovat střední grafickou školu v Praze.
Studium grafiky na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v letech 1958 až 1964
přineslo Milošovi řadu podnětů nových kontaktů a také možnost soustředěné
práce. Od počátku 60. let se v jeho figurálně zaměřené grafické i malířské tvorbě
objevila celá řada literárních motivů, mezi nimi epizody z Eposu o Gilgamešovi,
helénistické skladby Žabomyší válka, Gogolových Petrohradských povídek nebo
Těsnohlídkovy Lišky Bystroušky. Na konci tohoto desetiletí byla figurální tvorba
nahrazena zpracováním biomorfních motivů, které vykazují zároveň rysy nové
figurace i informelu.
V této době se zejména grafické tvorbě Miloše Ševčíka dostalo poměrně široké
pozornosti, o které svědčí účasti na řadě kolektivních výstav doma i v zahraničí a
také udělené výtvarné ceny. Vzestup na výtvarné scéně potvrdila jeho účast na
výtvarných sympoziích v Roudnici nad Labem, na nichž vznikly velkoformátové
malby s přírodními semi-abstraktními motivy, a také na sympoziu Artchemo v
Pardubicích, na kterém byly vytvořeny velké plastové artefakty taktéž
biomorfního rázu, o kterých Ševčík hovořil jako „bublinách,
“ protože vznikly
působením stačeného vzduchu na natavené pláty plastu.
