Narodil se 17. června 1925 v Debři u Mladé Boleslavi a zemřel 1. září 2013 v Putimi. Byl to významný český malíř.
V letech 1937–44 studoval na mladoboleslavském reálném gymnáziu. Ke konci války byl nasazen v továrně. Malbě se věnoval od čtrnácti let, po gymnáziu začal studovat na Vysoké škole uměleckoprůmyslové (1945–50, ateliér profesora Jana Baucha) a současně na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity. Ke studiu si přibral ještě jevištní výtvarnictví na Divadelní fakultě Akademie výtvarných umění (prof. František Tröster), kde se později stal asistentem a několik desetiletí zde vyučoval malbu.
V roce 1950 se stal členem S.V.U. Mánes a v 60. letech skupiny UB 12. Od roku 1992 byl členem výtvarného odboru obnovené Umělecké besedy v Praze.
V první polovině padesátých let se díky studijnímu pobytu seznámil s krajinou Písecka, jež se mu stala doživotní inspirací a příroda kolem Putimi, kde mimo Prahu pobýval, vděčným námětem. Své obrazy zpracovával v duchu klasické francouzské malby (obdiv k Francii a její kultuře a umění sdíleli ostatně všichni členové UB 12), a k jejich charakteristickým znakům patří užití čistých a zářivých barev doplněných pastou vrstvené běloby. Mnoha umělcovým plátnům dominuje jasná modř: „Jednou, bylo to v létě, rozhrnul jsem olše na břehu putimského rybníka a obloha i voda mě oslepily kobaltovou modří, v níž se vznášela bílá vesnice. To zjevení mě okamžitě přesvědčilo, že k tomu, abych mohl namalovat obraz, nemusí být krajina zelená, červená, žlutá, fialová a oranžová, ale jen modrá, modrá, donekonečna modrá,“ charakterizoval svou paletu sám autor. [Citováno z katalogu Oldřich Smutný – výběr z díla, Praha: České muzeum výtvarných umění, 2005, nestr.]
Jasnost a svítivost barev dodává Smutného obrazům vitalitu a optimistické vyznění – jak podotýká Jaromír Zemina, „doba po druhé světové válce měla a má málo umělců, kteří nabíjejí svá díla tak kladně jako on.“
Smutný k prvotním vlivům na svou malbu ve vzpomínkách řadí strukturu a světlo bílých zdí, které stavěl jeho otec zedník, a lidové výšivky na hedvábí, jimž se věnovala matka.
Přestože jsou jeho díla označována jako lyrická abstrakce, jeho obrazy zpodobňují reálné předměty, zážitky či elementy krajiny.
Provenience: na zadní straně štítek autora | rámováno
Provenience: na zadní straně autorský přípis | rámováno, původní stav
Provenience: zakoupeno v charitativní aukci Konta bariéry v 90. letech | nerámováno, původní stav
Publikováno: na obálce katalogu GHMP k výstavě O. Smutného, Rozmanitosti | rámováno, pasparta, zaskleno