Pavel Laška

Narodil se 10. ledna 1907 ve Věži u Havlíčkova Brodu, zemřel 10. prosince 1983 v Praze. Byl český malíř. Celé rané dětství prožil v Okrouhlici, kam se rodina přestěhovala. Tady se potkával s malířem Janem Zrzavým. V letech 1917–1925 navštěvoval Pavel Laška v Havlíčkově Brodě gymnázium Karla Havlíčka Borovského. Po maturitě byl přijat v roce 1925 na Akademii výtvarných umění v Praze do třídy Jakuba Obrovského. V dalším roce přestoupil do třídy Maxe Švabinského, kde do roku 1931 studoval figurální malbu. V roce 1929 byl vyznamenán cenou za malbu. Po ukončení studií odcestoval do Itálie a do Francie. Po návratu působil jako výtvarník a pedagog na Státním reálném gymnáziu v Jindřichově Hradci, v Sušici (1934–1936) a v Táboře,[1] kam se v roce 1937 přestěhoval. Zde bydlel a působil do roku 1948. Na jihu Čech se seznámil s členy uměleckého sdružení Linie, zejména s malířem Karlem Valtrem s ním ho pojilo celoživotní přátelství. S jihočeskými výtvarníky pak vystavoval od roku 1935 na skupinových výstavách. Věnoval se též grafice. Po návratu do Prahy působil jako pedagog. Vyučoval od roku 1958 výtvarnou výchovu a kreslení na středních školách, v šedesátých letech do roku 1967 pak na Střední knihovnické škole v Praze. Pro veřejnost také přednášel na téma výtvarné uměni a jak se dívat na obraz. Byl členem skupiny Máj 57 a skupiny Index. Zemřel v Praze 10. prosince 1983.