Platon Dějev

Narodil se 30. března 1901 v Černé Hoře, zemřel 1. června 1981 v Praze. Malíř, kreslíř, sochař, restaurátor. Pocházel z ruských rodičů, mládí prožil na Urale a v Kaluze. Studoval na uměleckoprůmyslové škole v Jekatěrinburgu, kde zažil revoluční události 1917. V září 1918 vstoupil do československých legií, prodělal sibiřskou anabázi a následnou plavbu kolem světa. Do Československa přijel v roce 1920, z armády byl na vlastní žádost 1921 propuštěn. 1922 vykonal zkoušky na pražskou Akademii výtvarných umění, kde do 1929 navštěvoval speciální školu prof. Jakuba Obrovského. 1929 byl jedním ze zakladatelů Svazu ruských výtvarných umělců v Československu, s nímž poprvé vystavoval téhož roku v Krasoumné jednotě. 1930 se zúčastnil světové výstavy ruských výtvarných umělců v Bělehradě, uspořádané pod záštitou jugoslávského krále Alexandra. Od 1931 byl stálým restaurátorem Karáskovy galerie v Praze, která získala řadu jeho prací. Tvorba D. byla zastoupena kolekcí akvarelů rovněž ve sbírkách Ruského kulturněhistorického muzea na Zbraslavi. Ve spolupráci s ministerstvem národní obrany, kanceláří československých legií a Památníkem osvobození napsal monografii Výtvarníci legionáři (1937). Maloval s oblibou figurální kompozice se sociálními náměty, ústředním motivem jeho modernistických maleb, kreseb i drobných plastik byla ženská figura nebo portrét. Četná díla reflektovala revoluci a válku. Začal jako impresionista, zejména si oblíbil barvu, vývojově prošel expresionismem a symbolikou, později jeho díla oscilovala od kubizujícího hravého pojetí k surreálně tajemnému nebo lyricko-naivizujícímu charakteru malby. V obrazech s figurálními scénami, které se odehrávaly v přírodě, a v perokresbách ženských aktů se mísil vliv impresionistické malby s neoklasicismem. Silně expresivního výrazu dosáhl v obraze Oběšenec. Byl členem Syndikátu výtvarných umělců.