Narodil se 9. března 1911 v Tuřanech u Brna, zemřel 9. ledna 2005 v Cassis. V letech 1930 - 1936 studoval Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru profesora Franze Thieleho. Za obraz Světlo pravdy, který namaloval pro Husův sbor v Tuřanech, obdržel Prix de Rome, cenu italské královské akademie a roční stipendium v Itálii.
Když začínalo být zřejmé, že Československo bude obsazeno Hitlerem, rozhodl se Kundera emigrovat. Stihl jeden z posledních přímých vlaků a 9. března 1939 přijel do Paříže. Setkal se tam se svým přítelem Jiřím Muchou. Společně si pronajali bývalý ateliér Alfonse Muchy na adrese 6 Rue du Val de Grâce. Zde se seznámil s Bohuslavem Martinů, setkávali se zde i Hugo Haas, František Langer či Maxim Kopf. První samostatnou výstavu měl doma v roce 1937, o deset let později vystavoval v Praze a pak až po více než padesátileté pauze se mohl znovu prezentovat v Brně v roce 1995. Oproti svým dvěma příbuzným - spisovateli Milanovi a básníkovi Ludvíkovi - však Rudolf Kundera nikdy nebyl v Čechách a na Moravě oslavován, ale ani zatracován. Ve Francii žil totiž již od roku 1940. Po celou dobu komunistického režimu pak jezdil domů jen za rodinou, nikdy v té době ve své vlasti nevystavoval. Francouzi znají především jeho portréty Paula Valéryho, rodiny Mauriacových či Mana Raye. Lidé na jihu Francie si oblíbili hlavně jeho krajinky a přístavy. Ne náhodou ho titulují svým "Čechem z Marseille".
Jeho první manželkou byla Holanďanka Maud Blankenberg, s níž měl dvě děti. Roku 1964 uzavřel druhé manželství, a to s Francouzskou Claude Fanel. Jejich dva synové zahynuli o Vánocích 1975 poblíž Brna při automobilové nehodě.
Kundera byl malíř se širokou paletou témat a stylů. Maloval zátiší, krajiny, pohledy na přístavy, moravský folklór, obyčejně ve světlých a jasných barevných tónech. Nejvíc se ale proslavil jako portrétista
rámováno
rámováno, pasparta, zaskleno, rám mírně poškozen
rámováno, rám poškozen, pasparta, zaskleno
