Narodil se 18. června 1914 v Praze, zemřel 10. května 1984 v Brně. Český výtvarný kritik a teoretik, malíř, fotograf a grafik. Dále působil jako středoškolský a vysokoškolský pedagog, zakladatel literární edice Ra v Rakovníku a surrealistické Skupiny Ra v Brně. Absolvoval reálné gymnázium v Rakovníku (1925–1932) a poté studoval deskriptivní geometrii a kreslení na Přírodovědecké fakultě UK a na ČVUT. V roce 1933 vstoupil do KSČ. Roku 1936 založil v Rakovníku literární edici Ra, kterou vydával Akademický studentský spolek. V letech 1937 – 1939 působil jako profesor kreslení na Ruském reformním gymnáziu v Mukačevu, 1939 – 1945 na reformním reálném gymnáziu v Brně-Králově poli. Od roku 1940 žil v Brně se svou první ženou Marií a dcerou Olgou. Od počátku války v letech 1940 – 1948 působil spolu s L. Kunderou, Z. Lorencem, O. Mizerou ad. v postsurrealistické skupině Ra, kterou inicioval. Roku 1948 byla skupina komunistickým režimem zakázána. Do té doby Zykmund vystavoval i v zahraničí, např. na na výstavách čs. moderního umění v Paříži, Bruselu, Antverpách, Luzernu.
V letech 1945 – 1972 byl scenáristou, výtvarníkem a režisérem animovaného filmu v Brně a pedagogem JAMU. V letech 1960 – 1965 byl externím pedagogem Vysoké školy výtvarných umení v Bratislavě a zároveň do roku 1972 vedoucím Katedry výtvarné teorie a výchovy na Filozofické fakultě UP v Olomouci, od roku 1966 jako docent.
Roku 1968 byl zakládajícím členem a členem výboru České společnosti pro estetiku při ČSAV. Byl členem Mezinárodní asociace výtvarných kritiků AICA, SVU Mánes, Bloku moravsko-slezských umělců v Brně, SVU Aleš, Skupiny Parabola, Sdružení Q a funkcionář SČSVU. V roce 1972 byl vyloučen z KSČ a byl mu udělen zákaz činnosti v oblasti kultury.[1] Věnoval se pak intenzivně vlastní výtvarné tvorbě. Byl členem skupiny DOFO (Dokonalá fotografie), což byla skupina předních olomouckých fotografů, založená roku 1958. Skupina zanikla roku 1967.
Rané dílo Václava Zykmunda bylo ovlivněno Šímou, Picassem a surrealisty, zejména Salvatorem Dalím. Stejně jako další členové Skupiny Ra postupně opouštěl předmětné zobrazení a koncem 40. let dospěl k abstrakci. Jeho pozdější dílo vzniklo po delší odmlce v letech 1972 - 1984. Zahrnuje grafiku, kresbu, asambláže, malbu, fotografii, několik filmů a zejména drobné koláže.
Provenience: přiložen písemný odborný posudek PhDr. Karla Srpa, na zadní straně 3 štítky z Národní galerie, věnování V. Zykmunda Ing. J. E. Weignerovi | původní autorský rám
nerámováno
rámováno, pasparta, zaskleno, na papíře zažloutlé skvrny
nerámováno, volně loženo, 13/70