Narodil se 15. ledna 1907 v Radčicích u Plzně, zemřel 6. června 1976 v Plzni. Český akademický malíř, ilustrátor, grafik a pedagog. Studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze pod vedením profesorů Arnošta Hofbauera, Zdeňka Kratochvíla a Karla Špillara. Po návratu ze studií se stal členem Sdružení západočeských výtvarných umělců. Zpočátku se věnoval kresbě a ilustrování literárních děl (K. J. Erbena, K. H. Máchy, K. H. Borovského a dalších), ale také pohádek, písní a legend. V roce 1942 vytvořil zásadní dílo Český betlém, v padesátých letech minulého století začal vytvářet figurální malbu a rozměrné formáty fantaskních krajin se zvířaty, rostlinami a lidmi. Zpočátku tvořil černobílé kompozice, okolo roku 1950 začaly podstatnou roli v jeho obrazech hrát výrazné barvy. Výrazná barevnost umocňovala mystičnost obrazů. Stěžejním námětem jeho prací byl Don Quijote a jeho sluha Sancho Panza. Jedna část tvorby vychází z témat české i světové literatury, druhá ze životních zážitků, především z dětství, přetvořených ve fantazijní vize. Velkou inspirací pro něj bylo dílo Otokara Březiny. Podstatou Modrého tvorby je polarita. Na jedné straně se drží reality, na straně druhé vyjadřuje svou touhu po něčem neuskutečnitelném. Navrhoval také gobelíny, vyráběl i loutky.
Díla V. V. Modrého jsou zastoupena v Národní galerii v Praze, v Západočeské galerii, také v Galerii Klenová a v Karlových Varech, ale většina jeho obrazů se nachází v soukromých sbírkách nebo ve vlastnictví různých institucí v Plzeňském kraji.
Provenience: na zadní straně štítek autora | rámováno, původní stav
