Zbyněk Sedlecký spadá do silné generace nastupující na českou uměleckou scénu na přelomu tisíciletí. Výtvarné školení získal nejprve na brněnské FaVU pod vedením Jiřího Načeradského a posléze na pražské Akademii u Jiřího Sopka. Jeho práce tematizují vztah místa a času k povaze lidské paměti. Výsledkem jsou stylizované, často záměrně rozostřené kompozice, jež mohou působit jako záznamy z kamer či zastřené vzpomínky. Autor používá tradiční médium závěsného obrazu zcela novým způsobem, který mu dovoluje vytvořit vlastní, plně svébytný umělecký jazyk. Ten je však postavený na tradičním žánru figurální kompozice, často pojaté velkorysým způsobem. Sedlecký ve své tvorbě čerpá z reálných situací a okamžiků, opírá se o prvotní záznam spatřeného a zpětně se nechává ovlivňovat zprostředkovanou emocí.
nerámováno
nerámováno
