František Tichý

Narodil se 24. března 1896 v Praze, zemřel 7. října 1961 v Praze. Český malíř, kreslíř, ilustrátor, scénograf, filmový výtvarník, pedagog.
Narodil se v Praze Alžbětě a Aloisovi Tichým. Otec byl vyučený bednář, pracoval u Antona Rudolfa Rosenberga, obchodníka se starožitnostmi v Praze na Smíchově. Matka pocházela z rodiny Františka Kratochvíla, obuvnického mistra z Chval. Spolu s rodiči, starším bratrem Václavem a nevidomou sestrou Antonií bydleli na Smíchově.
Vyučil se litografem ve firmě A. L. Koppe na Smíchově. Navštěvoval současně večerní kurzy kreslení, vedené Alexanderem Jakeschem. V roce 1917 byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze. Studoval u profesorů Josefa Loukoty, Vratislava Nechleby, Jakuba Obrovského, Karla Krattnera. Akademii však v roce 1923 těsně před řádným ukončením opustil.
Pracoval a účinkoval v pražských kabaretech, maloval poutače a plakáty, dále pracoval jako knižní grafik, výtvarný redaktor v Melantrichu. Pracoval také jako scénograf ve Švandově divadle na Smíchově. V roce 1929 přijal nabídku na vedoucího litografické dílny do São Paula v Brazílii. Tam ale z finančních a politických důvodů nedorazil. Zůstal i se svou družkou, později manželkou Marií Hráskou v Paříži. Zde František umělecky dozrává. V roce 1935 se vrací zpět do Prahy a téměř výhradně se pak věnoval malířství. Od roku 1945 až 1951 působil jako profesor na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde vyučoval malbu a grafiku.
František Tichý pracoval také v cirkuse a atmosférou manéže, cirkusů a artisty byl v tvorbě ovlivněn na celý život. V malbě a grafice používal motiv balance, který nebyl jen zobrazením artistického výkonu, ale také zohledněním života, lidské existence. Poetistické teorie a Seuratův lyrismus již v roce 1931 ovlivnila např. díla Clown v manéži a Artista s talíři. Další náměty představovalo prostředí kaváren, dění na ulicích, periferiích měst. Maloval imaginativní portréty, zátiší. Věnoval se ilustraci, kresbě a typografii. Kresby uveřejňoval časopisecky. Příležitostně od 20. let navrhoval šperky ze stříbra a měděného plechu. Zabýval se plakátovou a známkovou tvorbou, scénografií. Přední představitel avantgardního umění 30. let 20. století. I v 50. letech ilustroval knihy a bibliofilské tisky, vytvářel drobné grafické práce (pozvánky, exlibris), spolupracoval s filmem.
František Tichý byl členem Devětsilu, Sdružení českých umělců grafiků Hollar, Umělecké besedy (od 1932) a Spolku výtvarných umělců Mánes, České akademie věd a umění (1946).
Dílo Františka Tichého je zastoupeno ve sbírkách Národní galerie v Praze, Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Galerie hlavního města Prahy, Českého muzea výtvarného umění v Praze, Moravské galerie v Brně, Slovenské národní galerie v Bratislavě, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem, Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě, Západočeské galerie v Plzni, Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou, Galerie výtvarného umění v Ostravě, Muzea umění v Olomouci, Oblastní galerie v Liberci, Severočeské galerie v Litoměřicích, Galerie Benedikta Rejta v Lounech a jinde.