Jan Havlík (1915-1995) byl český kreslíř, restaurátor a malíř. Po 2. světové válce studoval na VŠUP v Praze u prof. J. Nováka, J. Baucha a E. Filly, dále na Ecole des Arts et métier v Paříži a u profesora Narbona. Postupně se jeho tvorba abstrahovala. Působil jako asistent na VŠUP v Praze a později vedl školu figurální kresby. Jako praktikující katolík neměl naději na kariérní postup, proto na vlastní žádost 1975 školu opustil a uchýlil se jako svobodný výtvarník na venkov. Naplno se věnoval volné tvorbě ve svých ateliérech v Praze a na jihu Čech, kde k malbě přidal i mozaiky a fresky. Vystavoval v Praze (1970), Jindřichově Hradci (1992), Českých Budějovicích (1995), kolektivně v Mánesu na Výstavě mladých (1953), na Pražském Salonu II (1969) aj.
Restauroval figurální fesky v pražské Gröbeho vile, dřevěné stropy a nástěnné malby v Martinickém paláci, trojici slunečních hodin na Nové radnici v Brně nebo kolorovaná sgrafita u tvrze v Hlinsku.
Jan Havlík je svým dílem zastopen v Národní galerii Praha, Městském muzeu Blatná, OM v Jindřichově Hradci, AJG v Hluboké nad Vltavou a v zahraničí ve sbírkách v USA a v Japonsku. V Žirovnici je Galerie Jana Havlíka.
rámováno
