Narodil se 15. června 1886 v Praze, zemřel 3. ledna 1983 v Praze. Český sochař, sklářský výtvarník, medailér, ilustrátor, návrhář loutek a hraček. Člen S.V.U. Mánes. Působil v Praze.
V letech 1906–1910 studoval na pražské Uměleckoprůmyslové škole u Emanuela Nováka, Stanislava Suchardy a Josefa Drahoňovského.
Pro zajištění financí pracoval při studiu jako štukatér při výzdobě novostaveb. Od roku 1909 byl členem sdružení Artěl a dva roky později Spolku výtvarných umělců Mánes. V roce 1918 byl na Uměleckoprůmyslové škole jmenován profesorem, vedl ateliér pro umělecké zpracování kovů. V roce 1948 odešel do důchodu, ale zůstal i nadále umělecky činným.
Horejc je předním představitelem českého art deca. Jeho rané práce stylem vycházejí ze secese, brzy se přiklonil k novoklasicismu a vytvořil si charakteristickou stylizaci protáhlé a přitom zavalité lidské figury s oválným obličejem, štěrbinovýma očima a úzkým nosem (Orfeus). Často spolupracoval s architekty. Mezi jeho nejznámější díla patří oltářní plastika v Kůrové kapli katedrály sv. Víta v Praze (1929), Poslední soud – plastika pro schodiště kolumbária Husova sboru na Vinohradech (počátek 40. let), či řada uměleckých mříží, mimo jiné mříž jižního portálu katedrály sv. Víta v Praze (1930–1955), nebo mříž pro kapli s hrobem J. A. Komenského v Naardenu v Nizozemí (1937).
Provenience: Posouzeno předním znalcem díla Jaroslava Horejce Tomášem Hejtmánkem.
mramorový podstavec
původní dobový odlitek
výška včetně dřevěného podstavce 38 cm
