Jiří (Georg) Kars

Narodil se 2. května 1880 v Kralupech nad Vltavou, zemřel 5. února 1945 v Ženevě. Slavný, evropsky proslulý malíř, jeden z prvních příslušníků generace moderní malby v Čechách.
Syn bohatého židovského obchodníka a majitele parního mlýna, pod původním jménem Karpeles. Krátce po Jiřího narození to se celá rodina odstěhovala do Prahy, kde mladý Jiří nejprve navštěvoval gymnázium, avšak hluboce ho přitahovalo především umění.
Na přímluvu rodinného přítele Alexandra Brandejse mu bylo umožněno začít studovat umění v Mnichově, kde se poprvé setkal s pozdějšími velikány své doby, jako byl Jules Pascin či Eugen von Kahler. Poté, co absolvoval malířství na mnichovské akademii pod vedením profesora Franze von Stucka. Následně odcestoval do Francie, kde působil ve skupině mladých umělců sdružujících se kolem Pabla Picassa, zvaných "Pařížská škola."
Počátek slávy malíře Georgese Karse sice narušila první světová válka, během které musel narukovat na východní frontu, avšak po návratu navázal na své předešlé úspěchy, a začal vystavovat svá díla nejen v evropských metropolích, jako je Ženeva, Vídeň, Londýn či Amsterdam, ale i v zámoří (Chicago). Výjimkou však nebyly ani daleké asijské země, a velkou popularitu získal Jiří Kars zejména v předválečném Japonsku.
V roce 1933 se usadil ve španělském městečku Tossa de Mar, stejně tak pokračoval v tvorbě obrazů v Paříži, a svůj ateliér měl malíř Jiří Kars také v Praze. O pět let později byl v Paříži jmenován rytířem Čestné legie, avšak jeho další osudy silně poznamenala druhá světová válka a především systematické pronásledování Židů. Nejprve se uchýlil do Lyonu, odkud v roce 1942 musel i se svou ženou za dramatických okolností uprchnout do Švýcarska. Zde, zcela zničen poté, co na vlastní kůži okusil důsledky války, spáchal dne 5. 2. 1945 v Ženevě sebevraždu. Kruh života jednoho z největších evropských velikánů své doby se tak navždy uzavřel.
Vzhledem k tomu, že kralupský malíř působil již od svých raných let ve světové metropoli umění - Paříži - stál u zrodu všech nových výtvarných směrů první poloviny 20. století, ať už se jednalo o kubismus, expresionismus či fauvismus. Právě z toho důvodu, že Georges Kars výrazně nepřilnul k žádnému z uměleckých stylů, byť třeba inspirace impresionismem, je jednou z nejvýraznějších, není dnes snadné jeho tvorbu zařadit a interpretovat, což však na působivosti jeho obrazů v žádném případě neubírá.
V prvopočátcích, kdy malíř Jiří Kars působil v Mnichově, můžeme pozorovat jasné okouzlení hrou světel, barev a přírody, tedy směřování především k impresionistickému vidění světa. Následně se se snaží o pevnější stavbu obrazů pod vlivem kubismu a fauvismu, a na konci 30. let již směřuje k neoklasicismu. Velkou pozornost mezi sběrateli pak dodnes budí Karsovy perokresby, a to zejména ženských aktů. V posledních letech své existence získávají díla nový nádech a svou dynamikou, výraznými rysy a pojetím, směřují až k pozdějšímu socialistickému realismu, což je patrné třeba z olejomalby Obrazoborectví z roku 1936.
Na Kralupy Georges Kars nikdy nezapomněl, a to ani přesto, že velkou část svého života strávil v cizině. Ve své závěti tak všechna svá díla z pražského atelieru odkázal rodnému městu, avšak nakonec zde nebyl vystaven ani jeden z jeho obrazů. Sbírka byla nejprve umístěna na zámku v Nelahozevsi a nakonec doputovala až do Městského muzea ve Velvarech, kde je možné ji spatřit dodnes. V současné době je zlomek z jeho děl možné spatřit také v kralupském muzeu, a to v pamětní síni Jiřího (Georgese) Karse.