Vincenc Beneš

Narodil se 22. ledna 1883 v Lišicích u Chlumce nad Cidlinou a zemřel 27. března 1979 v Praze. Byl českým malířem, členem skupiny Osma, s níž vstupoval na uměleckou scénu. Stejně jako jeho kolegové byl silně zasažen výstavou Edvarda Muncha v roce 1905, která ho vedla k odklonu od impresionismu. V roce 1907 podnikl cestu po Evropě, po svém návratu bydlel s Bohumilem Kubištou, svým dlouholetým přítelem. Beneš si byl blízký také s Emilem Fillou a Antonínem Procházkou, s nimiž dlouze diskutoval o formálních problémech malby. Tehdy také maloval velké obrazy s biblickými náměty, ovlivněn El Grecem a postupně se přibližoval kubismu. Se začátkem války u něj došlo ke změně úhlu pohledu, opustil Prahu a usadil se v rodné vesnici, jejíž okolí maloval. Tehdy se znovu přiblížil impresionismu, především díky styku s dílem Antonína Slavíčka a ve dvacátých letech se vracel k ještě starším inspiracím. Šlo mu především o zachycení krásy krajiny a skutečné podstaty přírodních jevů, na jejichž základě usiloval o co nejvyšší jednotu obrazu.