František Emler

Narodil se 26. července 1912 v Přelouči, zemřel 25. května 1992 v Praze. Český malíř, kreslíř, grafik, ilustrátor, scénograf. Po maturitě na reálném gymnáziu v Pardubicích, kde byl jeho profesorem kreslení V. Sedláček, studoval 1932 – 38 na pražské AVU v krajinářské škole O. Nejedlého. 1938/39 byl posluchačem Accademia di belle arti v Římě jako vítěz v soutěži o stipendium italské vlády – Římskou cenu. Za války žil střídavě v Praze a Přelouči. 1946/47 absolvoval čestný rok na grafické speciálce AVU u V. Pukla. 1947 dostal roční stipendium francouzské vlády, zapsal se na pařížskou École nationale supérieur des Beaux-arts a maloval rovněž v ateliéru André Lhota. V Praze vyvíjel intenzivní estetickovýchovnou činnost mezi mládeží i dospělými, vydal dvě příručky o grafických technikách a o metodice kreslení.
Maluje krajiny, postavy i zátiší. Jádrem jeho tvorby však byla především krajinomalba. Užívá tempery, později olejové barvy a nejnověji ve svých obrazech akvareluje kresbu, obrys. Mnoho námětů jeho obrazů je z Vysočiny, kterou si velmi oblíbil a kde často pobýval na své chalupě. A dále městské motivy ze studijních cest a pobytů, hlavně z Paříže. Jeho ateliér na Kuklíku nedaleko Sněžného se stal místem vzniku mnoha jeho krajinářských prací. Ilustroval také několik knih pro nakladatelství Lidová demokracie např. Špalíček z jasanu (M. Bureš), Povídky ze Slovácka (G. Preissová), Mazurské povídky (S. Lenz) a jiné. Je také autorem publikací Jak, čím a nač kreslit (1960), Jak dělat linoryt a jiné grafické techniky (1964).