Blog
17. 12. 2022

Vánoce v podání Josefa Lady

Taky máte obrazy Josefa Lady spojené hlavně s atmosférou Vánoc, českou krajinou a svátečním klidem? Letošní Vánoce jsme se rozhodli přivítat vyprávěním o Ladových Betlémech a zasněžených vesničkách. Podíváme se taky na to, jak se mu podařilo obléci biblický příběh do českého kabátu a jak se jeho rodné Hrusice staly základem pro legendární vánoční vesnici. Vrátíme se zpátky do 20. let a potkáme se s Ladovými oblíbenými postavami.

Vánoční krajiny, Betlémy, zimní radovánky a vesnické slavnosti, kupičky sněhu na stromech i na střechách, sněhuláci, babičky v šátku... Lada dokázal zachytit ve svých obrazech něco, čemu bychom řekli české Vánoce. Jsou jiné než Vánoce německé nebo francouzské a patří k naší kultuře podobně jako třeba Rybova mše vánoční. Dnes už Ladův styl vnímáme jako důvěrně známý a náměty, které zobrazoval taky. Pojďme se ale podívat, jak se Vánoce do jeho obrazů dostaly a jak se formoval obraz "Ladovských Vánoc".

Ladův styl se začal formovat kolem roku 1920. Tehdy začal pracovat na ilustracích pro Osudy dobrého vojáka Švejka od Jaroslava Haška, spolupracovat s Lidovými novinami a v roce 1923 se oženil. V mezičase se věnoval ilustrování pohádkových knih a pořekadel, kde vznikají postavičky lidí, zvířat i kouzelných bytostí, které ještě mnohokrát využije. Maluje taky řadu Betlémů, kterým se občas věnoval ještě před válkou. Postavy v nich mají často nos jako knoflíček a korálková očka, která známe ze Švejka. Ladův Betlém je stavením z české vesnice, černého krále veze český kočí a Marie má dobře známý šátek s lidovým ornamentem. Celý příběh o narození Ježíška je vyprávěný tak, aby byl působil jako důvěrně známý.

Postupně se jméno Josef Lada s vánočními obrázky pojí čím dál tím víc. V roce 1925 vyšla jedna z jeho povedených kreseb Betlému v Českém slově s podtitulkem: "Betlém Josefa Lady je dokonalé dílo mistrného kreslíře, typicky českého". František Kovárna rozpoznal v jeho stylu něco z Mikoláše Alše a z českého baroka. V příloze Českého slova vychází jeho celostránková kresba Vánoce 1924 s komiksovými bublinami, plnými vtipných průpovídek. Krajina v pozadí je typicky ladovská a postavičky taky. Časopisy a noviny přijímají jeho "hanácké jezule" s nadšením. Na Vánoce už se s Ladou počítá! 

Obrázky Betlémů pokračují i v pozdějších letech, kdy se osamostatňují a z kreseb a ilustrací pro časopisy se přesouvají do Ladovy volné tvorby.  Svatá noc z roku 1933 zobrazuje Betlém s pro Ladu typickou postavou ponocného.  Směje se na Jezulátko z pod kníru a huňaté čepice a na chvíli vyndal z úst dýmku. Takové postavy z vesnice, které se chodí na Betlém podívat, najdeme ve spoustě Ladových Betlémů. To asi aby si i běžný český člověk mohl představit, že se na Vánoce s Jezulátkem potká. Nesmí chybět typicky česká vesnička, většinou i s kostelíkem. "Takto jsem si ji představoval už jako malé dítě, a když jsem v kostele o půlnoční slyšel zpívat "Narodil se Kristus Pán..." věřil jsem pevně, že se vskutku v tu chvíli před půlnocí Ježíšek narodil", vzpomínal Josef Lada.

Ve 30. letech se do popředí jeho zájmu dostala krajina a často právě krajina vánoční. Domky a stromy jsou zavalené sněhem, který pokrývá většinu výjevu a celý povrch obrazu je zdobený bílými tečkami tiše padajícího sněhu. Ten vyvolává pocity poklidného pohybu na jinak nehybném obraze. Je v tom zdánlivá naivita, až dětskost, ale také mistrovství. Jedním z těchto obrazů, který se objevil v naší vánoční aukci, je i Náves v zimě z roku 1942.

Tyhle "Ladovské krajiny" najdeme v každém dalším roce autorovy tvorby, neustále se k nim vrací. Maluje svoji rodnou vesnici Hrusice, ale i vesnice vymyšlené, někdy s opuštěnou postavou ponocného, jindy plné hrajících si, sáňkujících dětí, nebo s koledníky. Vždycky jsou to ale krajiny obývané a pokud chybí postavy, zastoupí je třeba socha světce, nebo zatoulaný kocour. Postavy v nich nikdy nejsou konkrétními lidmi, ale spíš typy, které najdeme všude na venkově a s kterými se může leckdo ztotožnit. 

Nejspíš i proto se Ladovy Vánoce staly takovým fenoménem a svoji roli hrají dodnes, a to i pro lidi z měst, kteří nechodí koledovat a sníh vidí jen pomálu. Od prvních Betlémů sice uplynulo víc než sto let, avšak Josef lada stále dokáže vnést do našich životů to, co vnímáme jako prosté a poklidné, sváteční a pohádkové, prostě vánoční.

Související články

17. 8. 2022

Dřevořez / Dřevoryt

Umělecká technika dřevořezu je pravděpodobně nejstarší grafickou technikou a používá se dodnes. Ačkoli byly vyvinuty sofistikovanější způsoby tisku, dřevořez si stále zachovává přitažlivost. Neumožňuje sice tak jemnou šrafuru a tak dokonalou nápodobu malby, ale možná je to právě jeho omezení, obtížnost a kontakt s přírodním vzdorovitým materiálem, co tvůrce dodnes láká. Pokud Vás zajímá, jaký je rozdíl mezi dřevořezem a dřevorytem a chcete znát jejich postupy a uplatnění v českém i světovém umění, pak je tento článek psaný právě pro Vás.

30. 6. 2022

Co je krajinomalba?

Malířství krajiny je tradičním uměleckým žánrem, podobně jako portrét či zátiší. Je v dnešní době natolik zažitým pojmem, že si většinou ani neklademe otázku, kde a jak tento žánr vznikl a proč se právě krajina stala tak oblíbeným námětem malířů. Přitom to vůbec není samozřejmé. Může být krajina abstraktní? Z čeho všeho se skládá a co nám obrazy stromů a skal říkají o nás samotných? A je vůbec krajina něčím skutečným? Odpovědi neslibujeme, ale můžete očekávat řadu dalších otázek.

16. 9. 2021

Ikonické balony Kamila Lhotáka

Do konce roku probíhá v Západočeské galerii v Plzni výstava věnovaná aviatice v české vizuální kultuře od 18. do 20. století. Nechybí tam samozřejmě ani díla Kamila Lhotáka, kterého námět létání provázel po celý život. Motiv balonu ve Lhotákově tvorbě je tématem stěží vyčerpatelným, ačkoli mu bylo věnováno množství slov. Stále přitahuje svojí zdánlivou naivitou a nekomplikovaností, která jako by do válečného období jaksi nezapadala. Plzeňská výstava je dobrou příležitostí pro připomenutí a zamyšlení se nad rolí ikonických balonu v Lhotákově tvorbě.